Opravte mi to dítě. Psycholožka Kateřina Zaplatilová o častém požadavku rodičů
Kateřina Zaplatilová se v terapii věnuje rodičům s dětmi, dospívajícím, ale i dospělým lidem. Téma výchovy ji provází v pracovním i osobním životě, kde je mámou tří dětí. Zastává názor, že potíže se mají řešit ve chvíli, kdy vznikají, a neodkládat je na později.
S jakými obtížemi se na tebe rodiče nejčastěji obrací?
Pracuji především se školními dětmi a jejich rodiči. Takže se problémy točí okolo školy, chování, respektování pravidel. Děti jsou často nejisté, úzkostné, mají trému nebo jsou naopak příliš orientované navenek – jsou hyperaktivní, snadno se rozptýlí, nedokážou se soustředit. Na pozadí všeho jsou často problematické vztahy v rodině nebo mezi vrstevníky.
V oboru působíš již přes pět let, pozoruješ, že se mění psychické obtíže u dětí?
Psycholožka s výcvikem v kognitivně behaviorální terapii a zkušenostmi z oblasti školní a poradenské psychologie.
Pracovala s dětmi a dospívajícími z dětských domovů, kteří se nacházeli v obtížné životní situaci.
Několik let působila jako dobrovolník a nyní se zabývá vzděláváním dobrovolníků.
V posledních letech se odehrály věci, které v minulosti nebyly – epidemie covidu, sociální izolace, distanční výuka, hrozba války a příchod cizinců. Okolnosti se mění a některé problémy se prohlubují. Sociální izolace psychikou dětí hodně zamávala. Mnoho potíží se přehlíželo, a až teď se dostávají na povrch ve zvýšené míře.
Jaký je nejčastější požadavek rodiče, který za tebou přijde? Co jsou jeho očekávání?
Hodně rodičů by chtělo dělat změny, ale nejde jim to. Sami cítí, že něco není v pořádku. Absolvují různé kurzy o výchově, čtou knihy, diskutují na fórech a jsou frustrovaní, že to nejde. Myslí si, že vezmou poučku a nastanou změny u dítěte. I ke mně přicházejí pro další návod, jak na dítě. Jenže je třeba, aby tu změnu udělal především rodič. Aby rodič začal pracovat na sobě a na vztahu k dítěti. “Opravte mi to dítě” je jejich požadavek a jsou překvapeni, že hlavní kus práce mají odmakat sami.
“I ke mně přicházejí rodiče pro další návod, jak na dítě. Jenže změnu musí udělat především oni.”
Jak v takovém případě postupuješ?
Velkou část práce dělám s rodičem, aby získal náhled na to, co se ve vztahu k dítěti děje. Proč se dítě chová tak, jak se chová. Často se dotýkáme minulosti rodiče, jaké měl on dětství, jaké vzorce chování si s sebou nese a ve výchově předává dál. A tohle bolí. Je třeba postupovat citlivě a pomalu. Učím rodiče nahlížet na své chování, chápat souvislosti. Učím je, jak dítěti pomoci. A dítě se pak spraví samo.
Terapie s dětmi se tak vlastně změní na terapii s rodiči nebo rodičem. Proč to rodič rovnou neřeší sám?
Rodičům se do toho nechce, otevírá to jejich bolavá místa. Ze svého dětství si často nesou kopec potíží a nezpracovaných témat. Sami obtížně zvládají vypjaté situace, např. když jejich dítě „zlobí“. A od dítěte očekávají, že budou umět pracovat s emocemi, že se přece musí umět ovládnout. Jenže dítě se to nemá kde naučit. Nejvíc se učí nápodobou a pokud rodič sám ve vypjatých situacích selhává, selhává zákonitě i dítě.
Co když se jednomu z rodičů do terapie nechce. Dá se pracovat jen s jedním rodičem?
Je to těžší, ale jde to. Obvykle se nechce tatínkům, povídání na ně moc není. Když potom vidí, že atmosféra doma se změnila, jsou ochotni k větší spolupráci. Často maminka na sobě zapracuje, začne být ve vztahu k dětem laskavější a zároveň pevnější. Začne být čitelnější. Tatínek často obkouká způsob řešení konfliktů, naposlouchá si styl respektující komunikace a začne jej sám od sebe používat.
“Děti se nejvíce učí nápodobou a pokud rodič sám ve vypjatých situacích selhává, selhává zákonitě i dítě. ”
Většina z nás si hledá vysvětlení pro události. Proč se to stalo, co to způsobilo. Dá se při terapii určit moment nebo faktor, který způsobil obtíže?
V terapii hledáme souvislosti a hledáme cesty, jak se cítit dobře. Hledání viníka, kýženého bodu v minulosti skýtá nebezpečí, že přehlédnu svůj podíl na současné situaci. Minulost změnit nedokážu, ale můžu změnit to, jak se na ni dívám a jak ji nechám na sebe působit.
Co má podle tebe největší vliv na kvalitu vztahu rodičů a dětí? Čemu by rodiče měli věnovat pozornost?
Společně strávený čas, společné zážitky pohody i nepohody. Hodně dětí tráví čas mimo rodinu, ve školkách, školách, družinách, kroužcích. A když jsou konečně spolu, tak je rodič zahrne podněty, ale nezeptá se dítěte, co by vlastně chtělo. Jsem názoru, že nejmenší děti mají trávit čas hlavně se svými blízkými, s dospěláky, od kterých se mohou učit.
Jak vnímáš nastavování pravidel, jak k tomu vlastně přistoupit?
Pravidla si nastavujeme tak, aby nám vyhovovala. Rodič si vymezuje hranice a dítě si vymezuje hranice. Je to náročné, když je v rodině více dětí – to je více potřeb, více názorů. Nicméně svět je barevný. Rigidně trvat na jednom pravidlu od pondělí do neděle je zcestné.
“Pravidla nastavujeme tak, aby vyhovovala rodičům i dětem. Trvat na pravidlu, ať se děje, co se děje, je zcestné.”
V jakém věku začít pravidla nastavovat? Kdy je dítě začne chápat?
Tohle je velmi individuální. I s velmi malými dětmi je možné komunikovat své potřeby, např. i když děti sami nemluví. Např. bezpečnostní pravidla komunikujeme s dětmi už ve chvíli, kdy se začnou sami pohybovat po místnosti. Mnohdy dítě pravidlo chápe, odsouhlasí a ve výsledku se zachová opačně, protože má nějakou potřebu, kterou rodič špatně vyhodnotil. Často lze vyjít dítěti vstříc úpravou prostředí. Pokud dítě nechápe, že strkat věci do zásuvky je nebezpečné, nečekám, až ho šlehne proud, ale dám všude kryty. A potřebu „strkání“ uspokojím jinak.
Máš tři děti. Co pro tebe samotnou bylo při výchově největším překvapením?
Že každé dítě je opravdu jedinečné. Ačkoliv vyrůstají ve stejném prostředí, snažím se je vést stejně, každé z nich reaguje jinak. Mají dost rozdílné potřeby.
Co může pomoci v situaci, kdy rodiče mají pocit, že už to nezvládají?
Uvědomění si, že nikdy není pozdě. Nikdy není pozdě snažit se zlepšit vztah se svým dítětem. Vztah a ochota naslouchat svému dítěti je dobrý start ke změnám.
Potřebujete si popovídat?
Nerozumíte si s dítětem? Máte otázky ohledně výchovy, školního prospěchu nebo rodinné situace? Kateřina Zaplatilová a další terapeuti poskytují konzultace pro rodiče a děti. V uvolněné atmosféře, venku.