Víkend v přírodě. 4 důvody, proč vyměnit město za les

Výlet lesem. Něco tak jednoduchého. A přitom může přinést více, než si možná představujete. Zde jsou 4 důvody, proč se do lesní zeleně vydávat, co nejčastěji. Nebo aspoň tento víkend.

Obnova pozornosti 

Když se na něco soustředíme využíváme takzvanou přímou pozornost. Vyžaduje úsilí a lze ji udržet jen po určitou dobu. Posloucháme na poradě, přecházíme ulici, dáváme dohromady prezentaci, to vše vyžaduje přímou pozornost, po jejímž vyčerpání nastává únava a nesoustředěností.

Nejlepší způsob, jak tuto pozornost znovu obnovit, je strávit čas v přírodě. Je v ní totiž nepřeberné množství fascinujících objektů, které si nás získají naprosto bez námahy a zapojí pozornost bezděčnou. Mraky plující po obloze, mechem porostlá skála, veverka přebíhající přes cestu. Prostě jen tak mimoděk kloužete po okolí a necháváte se unášet. To dává možnost odpočinku a obnovení přímé pozornosti.

 

Když jsme odpočinutí, jasněji se nám o věcech přemýšlí a více si zapamatujeme. Jsme také schopni se více soustředit a poslouchat, co nám druzí říkají.

 

Zvýšení kreativity

S obnovou pozornosti souvisí i zvýšení kreativity a hledání nových řešení. Ve studii z roku 2012 Dr. Stryer spolu se svými kolegy prokázal, že výletníci na čtyřdenní túře dokázali vyřešit výrazně více hádanek vyžadujících kreativitu ve srovnání s kontrolní skupinou - ve skutečnosti o 50 % více.

Jasně, výsledky mohou být ovlivněny i jinými faktory jako třeba pohybem, ale tato i další studie naznačují, že důležitou roli hraje samotná příroda. Navíc sama o sobě přináší nové podněty, které nás mohou inspirovat v neotřelých řešeních.

 

Zkuste se vymanit ze zajetých kolejí a dopřejte svému mozku odpočinek tím, že se ponoříte do lesa. Vypněte mobil. Neberte si notebook. Pozorujte západ slunce a dívejte se na hvězdy. Bez jediné fotky! Vezměte si s sebou tužku a papír a zaznamenejte si, co vás napadne.

 
les-6.png

Zlepšení spánku 

Pobyt venku “přenastaví” vnitřní hodiny na přirozený cyklus světla a tmy. V podstatě nás sladí s východem a západem slunce. A to dokonce za víkend, jak vyšlo v experimentu, kde jedna skupina kempovala v přírodě a druhá zůstala ve městě.

U obou skupin bylo sledováno množství melatoninu - spánkového hormonu, který ovlivňuje dobu spánku a bdění. U táborníků bylo zjištěno, že vzestup melatoninu nastal o více než hodinu dříve, blíže k západu slunce. V dalším experimentu, kdy táboření trvalo celý týden, došlo k posunu dokonce o 2,5 hodiny.

 

Dobrá zpráva je, že v tomto experimentu nešlo ani tak o přírodu, ale o to, že přes den stačí být, co nejčastěji venku a v noci omezit světlo.

 
les-3.png

Podpora imunity 

I stromy spolu komunikují a jedním ze způsobů jsou chemické látky nazývané fytoncidy. Mají antibakteriální a protiplísňové vlastnosti a pomáhají stromům bojovat s hmyzem, bakteriemi a houbami. Když je nějaký strom napaden vyšle ostatním skrz fytoncidy zprávu, aby se ostatní stromy mohly připravit.

Tyto látky dýcháme v lese i my a dokonce působí na imunitní systém. Naše tělo reaguje zvýšením počtu a aktivity bílých krvinek - NK buněk (Natural Killer). Tihle zabijáci se pak pustí do nádorových a viry infikovaných buněk. V jedné studii se ukázalo, že zvýšená aktivita NK buněk po třídenním pobytu v lese, přetrvává více než 30 dní. 

 

Nabízí se otázka, jestli pobyt v přírodě může být prevencí rakoviny. Studie Nippon Medical School naznačuje, že ano. Vypadá to, že v hustěji zalesněných oblastech je nižší výskyt rakoviny u žen i mužů. I po zohlednění faktorů jako kouření nebo socioekonomický status.

 

Pár zajímavostí na konec

  • Lesy pokrývají 33 % plochy České republiky. Pro srovnání lesy v Japonsku pokrývají 67 % plochy a na Slovensku 40 %.

  • 70 % u nás zabírají smrkové lesy, zbytek jsou listnaté.

  • Nejvíce lesů mají v Libereckém a Karlovarském kraji. Nejméně v Praze, středočeském a jihomoravském.

  • Ve 12. až 14. století docházelo v Čechách a na Moravě k rozsáhlému odlesňování, ať už pro získání zemědělské půdy nebo kvůli těžbě dřeva.

  • Za vlády Marie Terezie byla lesnatost v českých zemích pouhých 14 %, počátkem 20. století stoupla na 30 %.


Photo credit: @3olog

Marketa Horakova